První verze Převodníku vyšla už docela dávno, přesně 17. 3. 2014. Jedná se bezesporu o nejdůležitější verzi celé aplikace. Vypadala sice na oko jinak, funkcemi příliš neoplývala, ale svých principů se drží dodnes.
V té době jsem dokončoval první ročník aplikované informatiky / informačních systémů na katedře informatiky na UJEPu. Řekl bych, že nejsem typickej nerd – užíval jsem si krás studentského života, takže programováním jsem si dlouhé večerní chvíle nekrátil. Na druhou stranu – vždycky jsem chtěl vyvíjet hry a aplikace, a tak jsem si občas musel nějaký ten večírek odpustit a začít s tím něco dělat… Cesta k tomu býti Programátorem není vždy růžová, ale je potřeba dělat možné i nemožné, aby si člověk plnil své dětské sny! Zde je namístě poděkovat hlavně svým rodičům a nejbližší rodině, kteří mi umožnili školu studovat bez větších starostí. Děkuji, vážím si toho! 🙏
Po ukončení střední školy jsem neměl vůbec tušení, jak bych vytvořil aplikaci, kterou by mohl kdokoliv používat buď na PC, mobilu či konzoli. Nevěděl jsem jak aplikaci distribuovat, v čem a jak programovat, nevěděl jsem nic. Takže jsem si musel pro začátek vybrat nějaký cíl – tím byl Android. Přišel mi jako nejvhodnější platforma, chytrá elektronika se začala šířit rychlým tempem a Android cílil na nejširší okruh uživatelů a různá zařízení.
Po krátké době začínám zjišť ovat, že s nulovou dovedností programování nemůžu hnedka skočit do vývoje her. Musel jsem se naučit programovat, což zabralo nějaký ten čas a mezitím jsem vymýšlel různé aplikace, na kterých jsem mé programátorské zkušenosti rozvíjel. Potřeboval jsem najít takovou aplikaci, která v našich krajích chybí, nebude tak náročná na vývoj, zároveň musí mít využití a hlavně mě musí bavit ji tvořit. A jelikož jsem studoval i matematiku v přírodních vědách, táhl mě všelijaký „počítací“ software. Tím prvním větším, co jsem pro Android naprogramoval, nebyl Převodník, nýbrž aplikace, ke které se hodlám vrátit a oživit ji – její vydání se velmi pomalu ale jistě blíží! Druhou aplikací už ale Převodník byl. A takhle vypadal…
Ano, ano. Po třech letech jsem si nainstaloval první verzi a jen se pousmál – mimochodem to zelený kolečko vpravo dole slouží k vyvolání menu. 🙂 Lze se skrz něj přesměrovat na obrazovku pro nastavení viditelnosti jednotek a přečíst si informace o aplikaci.
Kategorií bylo pouze základních sedm a kliknutí na některou z nich nebylo doprovázeno žádným efektem. Na druhou stranu ikony kategorií se zachovaly dodnes a jejich barevná kombinace později určí originální schéma celé aplikaci.
Při pohledu na převodní rozhraní lze usoudit, že se jedná stále o stejnou aplikaci.
Tlačítko PŘEVEĎ sloužilo k vypočítání hodnoty, automatický převod se objevil později.
Největšími změnami za dobu existence prošla oblast pro zobrazení hodnot všech jednotek (spodní část). Toto rozvržení nebylo příliš praktické a potřebovalo změnu.
Lze si také všimnout použití exponenciálního specifikátoru číselného formátu – to je ten formát s éčkem. Dnes ho nahrazuje možnost zaokrouhlování výsledků.
Každá další jedničková verze vycházela po pár dnech. Verze 1.1.0 přinesla dvě nové kategorie, rychlost a energii, a opravovala drobné chyby. Ve verzi 1.1.1 přibyla možnost přímého ohodnocení Převodníku jednotek v obchodě Google Play a také se změnilo rozvržení oblasti pro zobrazení hodnot všech jednotek přibližně na takové, jaké ho známe dnes. Jelikož dodělat do aplikace další jazyk není už takový problém, tedy pokud vývojář používá správný postup, objevila se ve verzi 1.2.0 angličtina. Tímto děkuji Filipovi za pomoc s anglickým překladem – hlavně v novějších verzích! 🙏 A do verze 1.3.0 byla přidána kategorie úhel a opravena chyba, která se vyskytovala při změně jazyka.
Už v té době existovalo vícero rozvržení hlavní nabídky. Režim na výšku měl tři sloupce, režim na šířku čtyři.
Převodní rozhraní vypadalo také trošku jinak.
Jedničkovou verzi si za necelý měsíc jejího působení vyzkoušelo zhruba 160 uživatelů. Většina z nich byli samozřejmě mí přátelé a rodina, kterým též děkuji za podporu. 🙏 Aplikaci dlouhou dobu škodilo to, že jsem ji v Google Play vydával v českém prostředí pod anglickým názvem Unit Converter – tudíž byla hůře dohledatelná. Musel jsem si také opatřit nějaké sekundární propagační kanály – samozřejmostí bylo šíření odkazu po sociálních sítích. Sebevědomě jsem obepsal i pár českých portálů zaměřujících se na platformu Android, aby moji aplikaci profesionálně zrecenzovali. Od nejznámějších portálů jsem odpověď nečekal (také nepřišla), od ostatních mi jejich redakce své dojmy sdělila emailem a některé z nich dokonce zvěřejnily i recenze na svých webech. Mezi ně patří například Palmserver.cz (recenze zde), další bohužel už nefungují anebo se mi je nepodařilo dohledat.
Na závěr ještě snímky obrazovky dvou funkcí, které umožňovaly nějak něco uživatelsky přizpůsobit…
Už od první verze bylo možné nastavit viditelnost jednotek pomocí velmi jednoduchého rozhraní, které obsahovalo pouze rolovací seznam jednotek se zaškrtávátkem.
Druhou funkcí bylo od verze 1.2.0 nastavení jazyka. Jelikož aplikace obsahovala pouze dva, tak i přesto, že nejsem grafik, vyhrál jsem si s tvorbou vlaječek. S příchodem slovenštiny jsem však od vlaječek z jistých důvodů upustil…
Odborněji…
To, že jsem měl nulové znalosti programování, není zase tak úplně pravda. Studoval jsem elektrotechniku se zaměřením na elektronické počítačové systémy na Střední průmyslové škole ve Varnsdorfu, kde jsem i dva roky intenzivně programoval v assembleru, čehož vyvrcholení přišlo s projektem diodových hodin. Pro někoho peklo, já to měl rád. Takže programovat jsem uměl dobře, ale ne v žádném objektovém jazyce. V prváku na vysoký jsme začali v C#, ale jelikož já byl zaměřen na Android, tak jsem se k tomu paralelně učil i jazyk Java. Učit se zároveň C# a Javu není zase takový problém, syntaxe jazyků jsou si celkem podobné.
Kód první verze působil spíše jako taková pohádka pro předškolní programátory. Asi tři třídy s deseti metodami, sem tam nějaký objekt, základní zapouzdření, žádná dědičnost ani polymorfismus. Generika rovná se luxusu. Ale i přesto byla aplikace funkční a použitelná, což je pro mě vždy priorita číslo jedna!
Mimochodem, pro znalé Androida po vývojářské stránce, nastavení viditelnosti jednotek (obrázek 5) nevyužívalo žádné List View a ani žádné adaptéry (nevyužívala jich dokonce ani hlavní obrazovka). Opravdu to bylo rozvržení s nakopírovanými prvky pod sebou – bylo jich tam tolik, kolik bylo jednotek ve všech kategoriích + jeden za každou kategorii jako název. Zvěrstvo! 🙃