Verze 2.0.0 vyšla 18. 4. 2014, pár dní po publikování poslední jedničkové verze. Redakce webu Droidik.cz (R.I.P.) mi emailem doporučila držet se určitých zásad pro návrh uživatelského rozhraní. V té době Google prosazoval Holo Design, kterému jsem tedy Převodník přizpůsobil.
Sloupcové rozvržení jsem zavrhl a hlavní nabídka se proměnila v rolovací seznam obohacený o základní vizuální efekty.
Zmizelo i zelené kolečko pro vyvolání menu, které nahradilo sofistikovanější řešení v podobě tří teček v akčním panelu. Rozhodně uznávám, že toto řešení je elegantnější – držet se v nějaké míře zásad pro vývoj má svůj význam.
O necelý měsíc později přinesla verze 2.1.0 na popud uživatelů nové kategorie tlak a svítivost.
Ve verzi 2.2.0 prošel změnou také systém nastavení viditelnosti jednotek. Už se nejednalo pouze o rolovací seznam, ale u každé kategorie přibylo tlačítko (ozubené kolečko) pro nastavení viditelnosti jednotek v konkrétní kategorii.
Vpřed mě ale stále nejvíce táhl chtíč tvořit hry. Energii jsem čerpal ze sledování statistik o stahování aplikace a příjemných recenzí uživatelů…
V tuto chvíli už jsem alespoň trochu uměl programovat v Androidu, vědel jsem i jak aplikaci propagovat a publikovat mezi lidi. Byl to ten správný moment pro vrhnutí se do vývoje her. Obstaral jsem si materiály a pomalu s tím začal. Pár měsíců jsem výmýšlel a testoval různé koncepty jednoduchých her (které samozřejmě také jednou vyjdou do světa). Moji herní tvorbu ale překazilo seznámení se s Oksim, kdy jsme se společně vrhli rovnou do vývoje herního enginu (to jest nástroj pro jednodušší tvorbu her), který jsem tehdy pracovně pojmenoval doEngine.
Převodník se dočkal další a zároveň poslední dvojkové verze zhruba po deseti měsících. Verze 2.2.1 obsahovala pouze tři nové jednotky, na přání uživatele.
Převodní rozhraní neprošlo od verze 1.1.1 až na vizáž žádnými změnami.
Dvojková verze si odsloužila v obchodě Google Play necelé dva roky. K jejímu poslednímu dni ji mělo ve svém zařízení přibližně 1.446 uživatelů. To už nebyli jen mí známí a přátelé. 🤓
Uživatelský poměr oblíbenosti, který vyjadřuje poměr instalací ku odinstalacím, byl 58 %. To sice není moc velké číslo, ale když si člověk uvědomí, co znamená, může mu z něj vyplynout jeden milý fakt – více jak polovina lidí v Česku, co aplikaci vyzkoušela, si ji ve svém zařízení nechala nainstalovanou. Statisticky a teoreticky by to znamenalo, že kdyby ji v celé republice vyzkoušel každý, využívalo by ji 5,5 milionů lidí. Jestli by teorie fungovala i v praxi jsem nedokázal odhadnout (ani teď to nevím), ale v tu chvíli jsem si uvědomil, že by nebylo na škodu Převodník trošičku předělat a vydat novou verzi.
Odborněji…
V této verzi už jsem objevil kouzlo adaptérů, které jsem prvně využil v rolovacím seznamu s kategoriemi. Prvky pro nastavení viditelnosti jednotek od verze 2.2.0 už nebyly zapsány v jednom rozvržení, ale generovaly se pod sebe kódově – a pouze pro danou kategorii! Pořád zvěrstvo, ale rozhodně menší. Vyplývalo to z toho, že nastavení se provádělo přes ozubené kolečko (nastavení) dané kategorie. Toto kolečko umělo dokonce měnit i alfa kanál při stisku. 🤩
Všechna data, se kterýma aplikace pracovala, byla uložena natvrdo v kódu, tuším, že jen tak někde v nějakém poli. Také si vzpomínám, že díky tomu se při výpočtu jedné jednotky provedl přepočet pro všechny jednotky ze všech kategorií, což byl naprostý optimalizační i logický nesmysl. Holt každý jednou nějak začínal… Naštěstí díky tehdejšímu už tak velkému výpočetnímu výkonu mobilních přístrojů nemohl nikdo takovouto nesmyslnost ani postřehnout.
Pokud by se opravdu chtěl někdo pokochat – na nějakých pochybných internetových stránkách jsem jednou dohledal APK dvojkových (i jiných) verzí Převodníku, které obsahují ještě neobfuskovaný kód.